Chrchl

Dmi Gmi C F Popraskaná¡ zeď a na tá© zdi Å¡eď B A7 Dmi A7 a v tá© Å¡edi visá­ chrchl černá½. Dmi Gmi C F Pomaličku schne, aniž se pohne, B A7 Dmi A7 je to gigant vá­c než nadprům�?rná½. Dmi Gmi C F Která½pak fiÅ¡kus, na zeď chrchla flus? B A7 Dmi A7 Musel vlastnit prohulená½ plá­ce. Dmi Gmi C F To je hozená½, plá­ce uzená½, B A7 Dmi A7 musel autor chrchla má­t velice. F Dmi Ten chrchl má¡ tvar tak�?ka barokná­, jak visá­ majestá¡tn�? F Dmi A tudá­Å¾ nazvratná½m je důkazem , jak na sv�?t�? je krá¡sn�? Gmi C F Dmi Ten chrchl impozantná­m zjevem svá½m , hned ná¡vÅ¡t�?vná­ky lá¡ká¡ Gmi C B A7 D�?á­ve než zaschne rychle fotá­ jej, jak exotická©ho ptá¡ka Dmi Gmi C F Lidá© u st�?ny, oči p�?iv�?eny, B A7 Dmi A7 um�?lecky chrchla pozorujá­. Dmi Gmi C F A dva chlapá­ci, mladá­ medici, B A7 Dmi A7 dokonce u n�?ho meditujá­. Dmi Gmi C F Každá½ by se hned, pro v�?tÅ¡á­ rozhled, B A7 Dmi A7 sezná¡mil s autorem toho dá­la. Dmi Gmi C F Autor nezná¡má½, hlavn�? pro dá¡my, B A7 Dmi A7 působá­ jako magická¡ sá­la. F Dmi Ten chrchl má¡ tvar tak�?ka barokná­, jak visá­ majestá¡tn�? F Dmi A tudá­Å¾ nazvratná½m je důkazem , jak na sv�?t�? je krá¡sn�? Gmi C F Dmi Ten chrchl impozantná­m zjevem svá½m , hned ná¡vÅ¡t�?vná­ky lá¡ká¡ Gmi C B A7 D�?á­ve než zaschne rychle fotá­ jej, jak exotická©ho ptá¡ka Dmi Gmi C F Za t�?i hodiny a dv�? vte�?iny, B A7 Dmi A7 chrchl se smrsknul jak stará¡ bá¡ba. Dmi Gmi C F V ostrá©m sluná­Äku, jeho pomná­Äku, B A7 Dmi A7 působá­ jak zdechlá¡, vyschlᡠžá¡ba.